Dětské motorky

Vzpomínám si, když u nás pÅ™ed lety byl takový boom a byly populární malé motorky. Tyto malé motorky byly urÄené pro dÄ›ti do deseti let. Já si myslím, že je docela prima, že malé dÄ›ti se už také uÄí takové technice a takovému sportu, které potom mohou využívat. NÄ›kdy je to zábava. A protože můj malý bratr také toužil po tom, aby mu náš otec pořídil nÄ›jakou malou motorku, ta zaÄala doma debata, jestli je to bezpeÄné. Já jsem si ani ve snu nedokázala pÅ™edstavit, že by můj malý bratr, který je vÄ›tÅ¡inou neÅ¡ikovný, že by také řídil motorku. Když moje maminka stále opakovala, že by se jí nelíbilo, aby její syn řídil motorku, i když je dÄ›tská, protože má strach, že se nÄ›kde vybourá.

Je logické, že se vlastnÄ› dítÄ› může zranit i na kole anebo na malé koloběžce. I když je to vÅ¡echno dÄ›tské, protože opravdu staÄí, aby dítÄ› spadlo z Äehokoliv a může mít vážný úraz, může klidnÄ› spadnout i tak, že jenom v klidu půjde. StaÄí zakopnout a ihned může být neÅ¡tÄ›stí na svÄ›tÄ›. Jenomže můj otec stále chtÄ›l pořídit malou motorku. Nakonec to tedy dopadlo vÅ¡echno tak, že se rodiÄe dohodli, že bude můj malý bratr jezdit na malé motorce. Pouze pod dohledem dospÄ›lých. A ono to tak v návodu také bylo, že se má jezdit jenom pod dohledem dospÄ›lého.

Jenomže i když jsme vÅ¡echno dodržovali, tak samozÅ™ejmě že je můj malý bratr spadl. A spadl tak neÅ¡ikovnÄ›, že mÄ›l sedÅ™ené koleno a také loket. Vypadalo to opravdu Å¡karedÄ›, že jsme potom také museli na pohotovost. Potom se moje maminka s otcem dokola hádali a vyÄítali si to, že otec koupil mému malému bratrovi motorku. Od té doby už bratr na tu motorku nesedl a mÄ›l z ní strach. Já si myslím, že alespoň takhle se pouÄil. Protože já sama osobnÄ› mám z motorek veliký strach a respekt. Znám nÄ›kolik lidí, kteří tÅ™eba na motorce bourali a potom to nedopadlo dobÅ™e a mohou klidnÄ› ochrnout i na celý zbytek života. Já sama jsem si Å™ekla, že bych asi na silnou motorku nikdy nesedla.